Inuuteq Storch, John Møller – Mirrored

#1 min Adam Mazur

4. 3. 2022

Inuuteq Storch, John Møller, Mirrored, Copenhagen: Roulette Russe 2021
Inuuteq Storch, John Møller, Mirrored, Copenhagen: Roulette Russe 2021

Fotoknihy jsou celosvětový fenomén, o čemž svědčí další publikace s tématem zdánlivě vzdáleného Grónska. Třísetstránkový svazek obsahuje černobílé fotografie pořízené v této ostrovní kolonii dánským cestovatelem Johnem Møllerem (1867-1935). Zapomenuté snímky ze státních archivů vybral, seřadil a popsal současný mladý grónský fotograf. Inuuteq Storch vytvořil nevšední dílo, které dnešním čtenářům odhaluje tuto obrovskou zemi, a které zároveň přináší základ vizuální historie Grónska. Rozhovor Storcha s Møllerem, který se odehrává na prostoru bezmála celého století, spočívá i v práci s pamětí a slouží za příklad, jak lze konstruktivně nakládat s koloniální minulostí nejen Dánů a Inuitů, ale i Møllera a Storcha, kteří si v této knize střídavě prohlížejí vlastní odraz.

Text: Adam Mazur

Adam Mazur

je polský kurátor, kritik a akademický pracovník. Vydal knihy Historie fotografii w polsce, 1839-2009 (Historie polské fotografie 1839-2009)a Mutilated World: Histories of Central European Photography 1838-2018 (Znetvořený svět: Dějiny fotografie ve střední Evropě 1838-2018). Byl spolukurátorem výstavního projektu Photobloc.Central Europe in Photobooks prezentovaného v Polsku, Česku a Litvě. Mazur působí jako odborný asistent na M. Abakanowicz University of Arts v Poznani.

#41 Postdigitální Fotografie

Komplexní vidění celého světa fotografie a potřeba neuzavírat toto médium do jednotlivých bublin či mezi skupinky příznivců je vlastní málokterým teoretikům/čkám fotografie. Jedním takovým byl právě Filip Láb. Účastnil se s námi debat při přípravách čísel časopisu, patřil do redakční rady. Filip předčasně odešel z tohoto světa. Jeho výjimečné rozkročení mezi fotožurnalistikou a schopností reflektovat současné umění bylo unikátní a přesně tento typ porozumění a otevřenost, která napomáhá bubliny prolínat, místo se do nich uzavírat, nám všem bude chybět. Toto číslo má rozvíjet odkaz Filipa Lába a jeho poslední knihy se stejnojmenným názvem Postdigitální fotografie. Filipův přínos spočíval jak v zájmu o médium fotografie a technologické aspekty jeho dalšího vývoje, tak ve sledování mediálního světa a odkrývání manipulací, které fotografie dokáže až nebezpečně brilantně zprostředkovávat. Začněme o postdigitální fotografii prvním digitálně upraveným snímkem na světě. Je od Johna Knolla a zobrazujeí jeho přítelkyni na Tahiti. Umělec Constant Dullaart věnoval zmíněné Jennifer celý projekt využívající filtrů Photoshopu se schopností okomentovat jak nedávnou minulost, tak položit otázky ohledně budoucího vývoje práce s obrazem. Jiným exemplárním příkladem, ze kterého by Filip hýkal nadšením, je kauza kolem fotožurnalisty Jonase Bendiksena, o jehož knize plné postprodukovaných snímků píše Adam Mazur. Co je postdigitální fotografie? V případě tohoto čísla je to spektrum přístupů, souvislostí a technologických aspektů počínaje technologií deep face a využíváním umělé inteligence pro automatické vyhledávání obrazů přes (ne)skrytou uhlíkovou stopou dat, fake news a pojem postpravdy k manipulaci skrze postprodukci až po umělecké přístupy od desktopového dokumentu z home-office či divokou postinternetovou estetiku nebo lapidární rozmixování fotek například do tekutého slizu. Pestrá nabídka.