I Am Warning You

#1 min Adam Mazur

4. 3. 2022

V triptychu umístěném v kartonové krabici pod názvem I Am Warning You se autor věnuje tématu migrace včetně zábran, plotů a zdí, které dnes vyrůstají na hranicích Západu. Milach se tomuto tématu začal věnovat ještě před současným trendem zpodobňování této problematiky. Autor začal svůj cyklus antimigračními zábranami z ostnatého drátu, které narychlo vyrostly na maďarských hranicích v roce 2015, a v druhé části představuje zeď oddělující Mexiko od USA. Ve třetí brožuře se Milach věnuje paměti a fetišizaci Berlínské zdi, jejíž části jsou dnes na prodej za závratné ceny na aukčních portálech typu eBay. A to je v současné situaci nejoptimističtější část knihy, která naznačuje, že i ty nejhůře překonatelné zdi se nakonec zřítí a odhalí nám cestu vstříc svobodě.

V triptychu umístěném v kartonové krabici pod názvem I Am Warning You se autor věnuje tématu migrace včetně zábran, plotů a zdí, které dnes vyrůstají na hranicích Západu. Milach se tomuto tématu začal věnovat ještě před současným trendem zpodobňování této problematiky. Autor začal svůj cyklus antimigračními zábranami z ostnatého drátu, které narychlo vyrostly na maďarských hranicích v roce 2015, a v druhé části představuje zeď oddělující Mexiko od USA. Ve třetí brožuře se Milach věnuje paměti a fetišizaci Berlínské zdi, jejíž části jsou dnes na prodej za závratné ceny na aukčních portálech typu eBay. A to je v současné situaci nejoptimističtější část knihy, která naznačuje, že i ty nejhůře překonatelné zdi se nakonec zřítí a odhalí nám cestu vstříc svobodě.

Adam Mazur

je polský kurátor, kritik a akademický pracovník. Vydal knihy Historie fotografii w polsce, 1839-2009 (Historie polské fotografie 1839-2009)a Mutilated World: Histories of Central European Photography 1838-2018 (Znetvořený svět: Dějiny fotografie ve střední Evropě 1838-2018). Byl spolukurátorem výstavního projektu Photobloc.Central Europe in Photobooks prezentovaného v Polsku, Česku a Litvě. Mazur působí jako odborný asistent na M. Abakanowicz University of Arts v Poznani.

#41 Postdigitální Fotografie

Komplexní vidění celého světa fotografie a potřeba neuzavírat toto médium do jednotlivých bublin či mezi skupinky příznivců je vlastní málokterým teoretikům/čkám fotografie. Jedním takovým byl právě Filip Láb. Účastnil se s námi debat při přípravách čísel časopisu, patřil do redakční rady. Filip předčasně odešel z tohoto světa. Jeho výjimečné rozkročení mezi fotožurnalistikou a schopností reflektovat současné umění bylo unikátní a přesně tento typ porozumění a otevřenost, která napomáhá bubliny prolínat, místo se do nich uzavírat, nám všem bude chybět. Toto číslo má rozvíjet odkaz Filipa Lába a jeho poslední knihy se stejnojmenným názvem Postdigitální fotografie. Filipův přínos spočíval jak v zájmu o médium fotografie a technologické aspekty jeho dalšího vývoje, tak ve sledování mediálního světa a odkrývání manipulací, které fotografie dokáže až nebezpečně brilantně zprostředkovávat. Začněme o postdigitální fotografii prvním digitálně upraveným snímkem na světě. Je od Johna Knolla a zobrazujeí jeho přítelkyni na Tahiti. Umělec Constant Dullaart věnoval zmíněné Jennifer celý projekt využívající filtrů Photoshopu se schopností okomentovat jak nedávnou minulost, tak položit otázky ohledně budoucího vývoje práce s obrazem. Jiným exemplárním příkladem, ze kterého by Filip hýkal nadšením, je kauza kolem fotožurnalisty Jonase Bendiksena, o jehož knize plné postprodukovaných snímků píše Adam Mazur. Co je postdigitální fotografie? V případě tohoto čísla je to spektrum přístupů, souvislostí a technologických aspektů počínaje technologií deep face a využíváním umělé inteligence pro automatické vyhledávání obrazů přes (ne)skrytou uhlíkovou stopou dat, fake news a pojem postpravdy k manipulaci skrze postprodukci až po umělecké přístupy od desktopového dokumentu z home-office či divokou postinternetovou estetiku nebo lapidární rozmixování fotek například do tekutého slizu. Pestrá nabídka.